Nauru je ostrovní mikrostát v jižním Tichém oceánu v Oceánii. Je velmi izolovaný, nejbližším sousedem je ostrov Banaba patřící ke Kiribati. Tvoří jej jediný tropický oválný ostrov s náhorní plošinou s ložisky fosfátů, obklopený korálovými útesy. Na ploše pouhých 21 km² žije přibližně 12 000 obyvatel, což z Nauru činí rozlohou třetí nejmenší suverénní stát (po Vatikánu a Monaku) i třetí nejméně lidnatý stát na světě. Nauru je parlamentní prezidentskou republikou, hlavou státu i vlády je prezident. Za hlavní město se považuje Yaren, úředními jazyky jsou naurština a angličtina. Třetina obyvatel se hlásí k Naurské kongregační církvi, třetina ke katolictví a 12 % k Církvi Božího shromáždění.
Ostrov byl osídlen Mikronésany před třemi tisíci lety, Evropané ho poprvé spatřili v roce 1798. Na konci 19. století byl ostrov připojen k Německé říši. Po první světové válce se Nauru stalo mandátním územím Společnosti národů. Během druhé světové války byl ostrov okupován japonskými vojsky a po jejím skončení se země stala poručenským územím Organizace spojených národů. V roce 1968 získala nezávislost. Těžba bohatých ložisek fosfátů po více než století přinášela značné příjmy, zároveň poškozovala životní prostředí. Zásoby byly v 90. letech 20. století vyčerpány a hlavním zdrojem příjmů jsou nyní rybářské licence a provoz australského zařízení pro zadržování imigrantů umístěného na ostrově. Jedním ze státních svátků je Angam Day, připomínající obnovení populace po jejím poklesu pod kritickou hranici v důsledku epidemie chřipky a ztrát během obou světových válek.
