Přeskočit na obsah

Železniční trať Knin–Split

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Železniční trať Knin–Split
Panorama nádraží ve Splitu
Panorama nádraží ve Splitu
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Číslo70a
Provozovatel dráhyHŽ Infrastruktura
DopravceHŽPP aj.
Technické informace
Délka102 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Počet kolejí1
Maximální rychlost100 km/h
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
Image
trať od Oštarije
Image
trať do Noviho Gradu
Image
trať do Zadaru
Image
223,689 Knin
Image
Orašnica
Image
Krka
Image
231,589 Kaldrma
Image
234,321 Kosovo
Image
240,893 Tepljuh
Image
243,346 Siverić
Image
245,031 Drniš
Image
Čikola
Image
253,554 Žitnić
Image
258,017 Sedramić
Image
262,016 Planjane
Image
265,351 Unešić
Image
271,177 Cera
Image
274,334 Koprno
Image
Dálnice A1
Image
277,399 Perković
Image
trať do Šibeniku
Image
281,370 Donji Dolac
Image
284,659 Primorski Dolac
Image
287,563 Bakovići
Image
289,683 Brdašce
Image
290,715 Preslo
Image
293,350 Prgomet
Image
296,500 Labin Dalmatinski
Image
297,308 Grabarija (379 m)
Image
298,496 Priporac (20 m)
Image
300,608 Križnjak (300 m)
Image
302,436 Torina Draga (58 m)
Image
303,872 Sadine
Image
308,087 Kaštel Stari
Image
Silnice D8 (Jadranská Magistrála)
Image
311,750 Kaštel Kambelovac
Image
312,950 Kaštel Gomilica
Image
315,464 Kaštel Sućurac
Image
319,163 Solin
Image
Jadro
Image
trať do Sinje
Image
vlečka do přístavu
Image
322,388 Dujmovac (888 m)
Image
323,501 Split Predgrađe
Image
Image
325,155 Split Trg Hrvatske bratske zajednice(plánováno)
Image
325,179 Split (1893 m)
Image
Image
326,347 Split
Image
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Knin–Split (chorvatsky Željeznička pruga Knin–Split) se nachází v chorvatské Dalmácii. Jednokolejná neelektrizovaná železniční trať, vedená v horském terénu, je evidována pod číslem 70a. Dlouhá je 102 km.

Trať byla vybudována ještě během existence Rakousko-Uherska. Dokončena byla roku 1888 a známá byla pod názvem Dalmatinská dráha (chorvatsky Dalmatska pruga). První plán na výstavbu dráhy, která měla zajistit spojení odlehlého dalmatského pobřeží se zbytkem Habsburské monarchie, byl prezentován soukromou společností, ta však neměla dostatek prostředků na výstavbu. V 70. letech 19. století se nakonec k realizaci rozhodl přistoupit rakousko-uherský stát. Práce probíhaly směrem z obcí Šibenik a Siverić směrem na jih, stavělo se v letech 18771888.

Roku 1925 byla dokončena i trať Ogulin–Knin, čímž byla trať integrována do zbytku sítě, tentokrát již v rámci Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

Trať byla v roce 1991 poničena v rámci povstání srbského obyvatelstva a chorvatské války za nezávislost. Rekonstrukce byla dokončena roku 2001.

V červenci 2009 došlo v blízkosti železniční stanice Kaštel Stari v prudkém oblouku k železniční nehodě.[1] Vykolejil zde osobní vlak, zemřelo 6 cestujících a 40 bylo zraněno. Důvodem bylo, že bezprostředně před jízdou vlaku byly dřevěné pražce nastříkány protipožárním prostředkem, prostředek se dostal ale i na samotné kolejnice. Na nich se vytvořil olejový film, který zabránil vlaku zpomalit do předepsané rychlosti v oblouku. Opětovné čištění kolejnic trvalo 11 dní.[zdroj?]

Provoz osobní dopravy

[editovat | editovat zdroj]

Na trati jsou v letních měsících provozovaný přímé linky do Splitu, například v roce 2021 šlo o vlak ze stanice Praha hlavní nádraží,[2][3] v roce 2023 pak z Bratislavy hlavné stanice.[4]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dalmatinische Bahn na německé Wikipedii.

  1. Článek na portálu idnes.cz
  2. ON-LINE: RegioJet dorazil poprvé do Splitu. 1559 kilometrů dlouhá trasa je nejdelším železničním spojem v EU [online]. ZDOPRAVY.CZ [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.
  3. Kytara, zpěv i pasové kontroly ve čtyři ráno, do Chorvatska dorazil z Česka první letošní vlak.. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-05-30]. Dostupné online.
  4. Slovenské dráhy dnes vypravují první letošní vlak do Splitu, odveze 108 cestujících. dopravacek.eu [online]. [cit. 2023-07-17]. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]